Ohniváček černoskvrnný
Lycaena tityrus
Nenápadnější příbuzný výraznějších oranžových ohniváčků. V Praze se vyskytuje roztroušeně na suchých i vlhčích loukách, v lesostepích a na okrajích cest — nejde o ohroženého druha, ale lokálně může ustupovat při příliš intenzivním sečení nebo zarůstání.
Čeleď
Období letu
Stanoviště
Extenzivní louky a lesostepi, vřesoviště a písčiny, vlhčí louky a okraje cest, suché i mezofilní travnaté plochy
Živné rostliny
šťovík kyselý, šťovík menší
Výskyt v Praze
🦋Období letu
O druhu
Samec ohniváčka černoskvrnného je na líci křídel tmavý, hnědošedý až šedavý s drobnými tmavými skvrnami a oranžovým lemem při okraji zadních křídel. Samice bývá výraznější, oranžověji zbarvená a může připomínat samice jiných ohniváčků — proto se určují obtížněji a je potřeba sledovat kresbu i celkové zbarvení. Druh je poměrně tolerantní k vlhkosti i charakteru stanoviště, housenky se vyvíjejí na šťovících a přezimují ukryté v listovém opadu.
Kde ji najdete v Praze
V Praze se vyskytuje roztroušeně a lokálně v různých částech města. Byl zjištěn v chráněných územích jako Radotínské údolí, Trojská kotlina, Dolní Šárka nebo PP Čimické údolí, ale také na loukách, mezofilních plochách, lesostepích a okrajích cest. Početnost populací bývá nízká a na mnoha místech jsou pozorováni jen jednotliví motýli — skutečné rozšíření proto může být širší, než naznačuje mapa.
