Okáč bojínkový
Melanargia galathea
Nápadný černobílý okáč vysokostébelných luk a travnatých okrajů. V Praze je hojný a dobře poznatelný díky kontrastní šachovnicové kresbě, která ho odlišuje od většiny ostatních denních motýlů.
Čeleď
Období letu
Stanoviště
Vysokostébelné louky, suché i vlhčí trávníky, lesní lemy a křovinaté stráně, paseky a světliny, ruderální plochy a průseky
Živné rostliny
kostřava červená, kostřava ovčí, sveřep vzpřímený, válečka prapořitá
Výskyt v Praze
🦋Období letu
O druhu
Okáč bojínkový je u nás prakticky nezaměnitelný. Má výraznou černobílou až tmavohnědo-bílou kresbu, která připomíná šachovnici. Spodní strana křídel je světlejší, krémově až okrově zbarvená, s několika očky a jemnější kresbou. Zajímavé je, že světlé plochy mohou být někdy bílé, jindy více krémové až nažloutlé. V letu působí poměrně lehce a často se drží nad vyšší trávou nebo květy. Dospělci žijí přibližně tři týdny. Housenky se živí trávami a přes den se ukrývají — aktivní jsou hlavně v noci. Proměnlivost zbarvení světlých polí závisí mimo jiné na látkách ze skupiny flavonů, které housenky přijímají z živných trav.
Kde ji najdete v Praze
V Praze patří okáč bojínkový mezi hojné druhy. Najdete ho na vysokostébelných loukách, sušších trávnících, lesních okrajích, křovinatých svazích, pasekách i na ruderálních místech. Hojný je na vhodných loukách ve větších chráněných územích, například v Radotínském, Prokopském a Šáreckém údolí, ale potkat ho můžete i ve větších parcích v centru, například v Petřínských sadech nebo v Parukářce. Nejlépe se pozoruje v červnu a červenci, kdy často usedá na květy trav, chrastavců, bodláků nebo dalších lučních rostlin.
