Okáčovití

Okáči jsou na webu uvedeni samostatně, protože tvoří dobře rozpoznatelnou a ekologicky výraznou skupinu, i když systematicky patří mezi babočkovité. Většina druhů má hnědá, okrová nebo šedavá křídla s očky, která mohou sloužit k matení predátorů nebo jako součást maskování. Mnoho okáčů působí nenápadně, ale při bližším pohledu mají velmi pestrou kresbu rubu křídel.

Housenky okáčů se vyvíjejí hlavně na travách, a proto jsou tyto druhy silně spojené s travnatými biotopy. Některé druhy žijí na běžných loukách, v parcích a městské zeleni, jiné potřebují suché stráně, lesostepi, světlé lesní okraje nebo zachovalé vysokostébelné trávníky. V Praze se tak vedle velmi běžného okáče poháňkového nebo okáče lučního setkáme i s výrazně vzácnějšími druhy vázanými na cenná území.

Okáči dobře ukazují stav péče o travnatá stanoviště. Příliš intenzivní seč, úplné zarůstání i ztráta mozaiky mohou citlivější druhy rychle vytlačit. Naopak pestrá krajina s různě vysokou trávou, květy, keři a osluněnými okraji vytváří podmínky pro více druhů najednou. Díky tomu jsou okáči důležitou skupinou pro pochopení pražských luk, strání a lesních lemů.