Běláskovití
Pieridae
Běláskovití jsou snadno rozpoznatelní motýli s převážně bílým nebo žlutým zbarvením křídel. Patří mezi nejběžnější druhy v Praze a setkáme se s nimi od časného jara až do pozdního podzimu.

Počet druhů
Typické znaky
Stanoviště
Období letu
O čeledi
Běláskovití zahrnují bílé, žluté i zelenavě zbarvené motýly, které si lidé často všimnou jako jedny z prvních. Patří sem velmi běžní bělásci rodu Pieris, jarní bělásek řeřichový, nenápadnější bělásci lučního typu i nápadní žluťásci. Některé druhy jsou přizpůsobivé a žijí i v zahradách, parcích nebo městské zeleni, jiné jsou úzce vázané na suché stráně, květnaté louky nebo vlhčí biotopy.
Na první pohled mohou běláskovití působit jednoduše, ale určování některých druhů je překvapivě náročné. Důležitá bývá kresba na rubu křídel, barva žilek, tvar tmavých skvrn nebo rozdíly mezi samcem a samicí. U některých druhů, například u běláska lučního a příbuzných druhů, nemusí být spolehlivé určení podle fotografie vždy možné.
Housenky bělásků často využívají brukvovité rostliny, zatímco žluťásci jsou vázaní především na bobovité rostliny nebo řešetlákovité keře. V Praze tak běláskovití obývají velmi širokou škálu prostředí — od záhonů, parků a ruderálních ploch až po stepní stráně a lesní okraje. Jejich výskyt dobře ukazuje význam běžné městské zeleně i drobných květnatých stanovišť.
Druhy čeledi Běláskovití(9)

Bělásek řepkový
Pieris napi

Bělásek řepový
Pieris rapae

Žluťásek řešetlákový
Gonepteryx rhamni

Bělásek řeřichový
Anthocharis cardamines

Bělásek zelný
Pieris brassicae

Bělásek rezedkový
Pontia edusa

Žluťásek čičorečkový
Colias hyale

Bělásek luční
Leptidea juvernica

Žluťásek jižní
Colias alfacariensis