Soumračníkovití

Hesperiidae

Soumračníkovití jsou malí, robustně stavění motýli s rychlým a nervózním letem. Svým vzhledem připomínají přechod mezi motýly a můrami. V Praze obývají louky, stráně a lesní okraje.

Počet druhů

11zaznamenaných v Praze

Typické znaky

Robustní tělo, malá křídla, rychlý let. Hnědé nebo oranžové zbarvení.

Stanoviště

Louky, stepi, lesní světliny, travnaté stráně, okraje cest

Období letu

Od dubna do srpna, většinou jedna až dvě generace.

O čeledi

Soumračníkovití jsou menší denní motýli s robustnějším tělem, širší hlavou a rychlým, často trhavým letem. Na rozdíl od nápadných baboček nebo otakárků působí mnoho soumračníků nenápadně. Jejich křídla bývají hnědá, rezavá nebo šedavá, ale při bližším pohledu mají jemnou kresbu a často velmi pěkné rozdíly mezi jednotlivými druhy.

Většina soumračníků je úzce spojená s travnatými nebo bylinnými stanovišti. Housenky se často vyvíjejí na travách nebo nízkých bylinách a vytvářejí si jednoduché úkryty ze svinutých nebo sepnutých listů. Dospělci bývají aktivní za slunečného počasí, rychle přeletují mezi květy a často usedají s typicky pootevřenými křídly.

V Praze najdeme soumračníky hlavně na květnatých loukách, suchých trávnících, mezích, lesních okrajích, ruderálních plochách a teplých stráních. Některé druhy jsou poměrně přizpůsobivé, jiné potřebují zachovalejší a méně intenzivně udržovaná stanoviště. Díky tomu soumračníkovití dobře doplňují obraz pražské motýlí fauny — nejsou vždy nápadní, ale často prozradí kvalitu drobných otevřených biotopů.